V předvečer Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva zapálíme v kampusu Jihočeské univerzity před studentským klubem Kampa svíčky a uctíme památku všech nevinných obětí, které padly či byly perzekvovány, abychom my mohli žít v demokratické a svobodné společnosti. Zároveň minutou ticha uctíme památku všech padlých v nesmyslné válce na Ukrajině. Krátký projev pronese rektor Jihočeské univerzity pan prof. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr. Poté proběhne kulturní program přímo v klubu Kampa.
Program:
19:00 Zapálení svíček a projev rektora
19:25 Modlitba pro Martu
19:30 Amelie Siba – mladá, půvabná písničkářka z Prahy, je jednou z nejvýraznějších tváří současné české nezávislé hudební scény a její jméno je především spojováno s pojmy něžnosti a blízkosti.
20:30 Kool-aid – Odkojeni Radiohead, The Beatles, Nirvanou, Norah Jones a The Dandy Warhols.
Tuto akci pořádá:
Studentský klub Kampa
Studentská unie
JU ESN USB Budweis
17. listopad 1939
V reakci na demonstrace 28. října a nepokoje, spojené s pohřbem studenta Jana Opletala, rozhodlo vedení nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečnostní složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizací a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35. Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci československé exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.
17. listopad 1989
Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus Igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Kordonem policistů byla přehrazena Národní třída. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny. Přibližně ve čtvrt na devět již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) následně začaly demonstrující surově bít obušky. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. „uličky“, kde byli demonstranti brutálně biti. Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena, někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů. I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno.